Yildiz

turecká dáma z 19. století
v domácím oděvu

Popis

Na jaře loňského roku se mi do spárů dostala reprodukce¨obrazu Johna Fredericka Lewise Lilium auratum, kde mladá káhirská Turkyně se služebnou v zahradě trhají lilie. Obraz mne nesmírně zaujal, a nejen kvůli mé mírné posedlosti orientálními oděvy. Jak bylo možné, že muž-křesťan v 1. polovině 19. století dokázal proniknout do domovů bohatých káhirských Turků, a směl zachytit na plátně jejich ženy a dcery?...Obdivuhodné, stejně tak jako jeho zobrazení malebných ženských oděvů.

I nasyslila jsem z internetu jeho díla, jakož i díla malíře Hamdiho, nastudovala knihu Women's costume of Near and Middle East od Jennifer Scarce (má ji ve fondu Národní knihovna).a vyzbrojena poznatky a idejemi jsem se jala potýrat 16" blonďatou panenku Elle. Ta, převlasená na tmavo a přemalovaná vypadá výborně, bohužel je zcela a úplně neohebná :-( Pojmenovala jsem ji Yildiz - "hvězda".
Vzhledem k tomu, že předešlé generace věděly, jak šetřit drahou látkou a práce byla zadarmo (pokud jste měli nějakou tu šikovnou otrokyni), konstrukce oděvů vycházela, právě tak jako ve středověké Evropě, z pravoúhelníků a trojúhelníků.
Leckdo si dnes myslí pod dojmem všelijakých produkcí břišních tanců, že dobře situované Turkyně chodily doma (pro potěšení svého manžela, přirozeně) nalehko jenom v závojích, penízkových podprsenkách a ověšené zlatem. Nikoliv. Slušná turecká dáma byla doma nabalená a zahalená více, než býváme my dnes, a kromě náhrdelníku, drobných náušnic a tenkých náramků rozhodně ničím necinkala.

Široká a dlouhá košile gömlek (čti gumlek) má živůtek z bělavého šifonu, rukávy s rozparkem jsou z hedvábí s protkávanými pruhy. Všechny viditelné okraje jsou obháčkovány tenkým zlatým dracounem; košile se zapíná vepředu na perlový knoflíček.
Velmi široké a dlouhé kalhoty şalvar (čti šalvar), protkávané stříbrnými a zlatými vlákny mají nízko umístěný rozkrok, jsou podkasané a uvázané pod kolenem - vypadají tedy trochu jako balonová sukně.
Dlouhý, úzký šat anteri (či entari nebo üçetek - čti učetek, neboli "tři sukně") z růžovozlatého brokátu se zapíná na 3 perlové knoflíčky pod ňadry (a pod nimi jsou prachobyčejné háčky a očka, přirozeně), po stranách je rozstřižen až k bokům. Od pasu šat rozšiřují vepředu a na bocích vsazené trojúhelníky.Všechny okraje jsou lemovány ručně drhaným zlato-zeleným prýmkem (přes 2 metry, zabralo to 10 dní intenzivního večerního uzlování u televize, kdy jsem z¨vedla hlavu od herdule jen velmi zřídka). Anteri je podšit jablečně zeleným hedvábným žakárem.
Krátký brokátový kabátek yelek je složen z pravoúhlých dílů, pouze v podpaží je rozšířen klínky. Celý je lemován zlatožlutým hedvábným saténem, a podšit tmavomodrým pongé.
Oděv doplňuje hedvábná šerpa kolem pasu kuşak (čti kušak), zlatem a flitry vyšité pantoflíčky çipşip (čipšip), čapka, ovinutá šifonovým šálem, korálkový náhrdelník, vějíř z peří marabu a množství tenkých náramků na rukách i nohách

Pokud by chtěla dáma vyjít ven - na návštěvu k příbuzným, na piknik za město s přítelkyněmi nebo na tržiště - nebyly to žádné vězeňkyně zavřené v harémech - strčila by si cípy anteri za opasek, oblékla by navíc další dlouhý kabát ferace nabo ferídžu, bílý závoj yaşmak (jašmak) a plášť çarşaf (čarsaf), zakrývající kromě tváře a rukou celou postavu. Pevnější botky, pochopitelně.


Na hlavní stránku	Galerie

Yildiz

turecká dáma z 19. století v domácím oděvu

turecká dáma z 19. století
v domácím oděvu